close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Já a mé druhé já

21. února 2016 v 23:44 | Mik |  Informace
Ahoj,
jsem Mik(holka) a ještě mi nebylo osmnáct, ale popsala bych se jako velmi dospělá, protože celý svůj život se neumím bavit s lidmi v mém věku a bavím se s kamarády svých starších sourozenců a rodičů, takže je to asi díky tomu. Tenhle blog bych ráda využila ke zkoušení vychytávek a DIY's v mém podání. Naposledy, když jsem zkoušela vyrobit sliz bez pečení a jen smícháním škrobu a lepidla, nefungovalo to. Měla jsem, z**rvený, černý ruce, protože to barvivo nefungovalo. A hlavně je většina DIY's vytvořena v anglofonních zemích, takže je docela složité sehnat Elmer's lepidlo. Ani nevím, jestli se to tak píše.

Takže to byl asi účel blogu a upozorňuji, že momentálně nechci žádné adminy. Pokud jste tak zoufalý, že toužíte být mými adminy, napište mi na můj opravdu fanouškovský email a do předmětu napište admin, překvapivě. Pokud přiložíte pádné důvody a nějaké vaše vyzkoušené DIY's a vychytávky do života, budu o tom uvažovat. Dále upozorňuji, že jsem studentka gymnázia s brigádou a doufejme již brzo profesionálním sportem, takže můj čas se rapidně zkracuje. Takže pokud budete psát, že byste v budoucu chtěli rychlejší články, to se NESTANE.

Teď už něco o mě, abyste byli v obraze mého druhého já. Miluju sporty. Rozhodně by u mě nikdy nic nezkazil kluk, co by mě vzal na první rande na horolezeckou stěnu nebo na střelnici. Asi by spíš získal body navíc, ale pokud je ten kluk totální blb a já neumím být hnusná(fakt ne, zkoušela jsem, ale i mojí první pusu ukradl o tři roky starší blb, co chtěl jít na dvojrande do nočního klubu, ale zpět k tématu), už se ti neozvu(tak skončil i ten s tou pusou). Další věc miluju pizzu. Naprosto totálně miluju tu věc a řeknu Vám, že vzít si kuchaře ze dvou míst, kde jsem ochotná nazývat to pizzou, by byl můj sen, ale v jednom z těch míst vaří můj bratr(ne díky, incest vynechám, přesuneme se k hlavnímu chodu) a v druhém můj nepokrevní strejda, není to plně funkční. Strejda má sice syna, který je jen o půl roku starší než já, ale zatím pořádně nenabyl tuku(vážně, ten kluk má jenom svaly, a jo, jsou to svaly, ale furt vypadá jako somálec) a nenaučil se tu pizzu, takže zatím ho nechám v záloze. Takže s pizzou od jiných si mé srdce nezískáte. A kompletně miluju jídlo a hlavně ho vařit a péct. Hlavně teda péct, protože jsem hodně kreativní s tvary dortů atd., ale dokážu uvařit i panenku(tu ze zvířete!!!) s prakticky jakoukoliv přílohou. Není to tak těžké jako pečení, obzvlášt když nemáte troubu a pečete v té mikrovlné blbosti s horkovzduchem. Jednou jsem už byla tak zoufalá, že jsem musela jet k babičce do trouby upéct tři patra pro dort a musela k té přes celé město hromadnou dopravou. Toho dne mělo pár bezdomovců v Plzni hody s mým dortem pro roční neteř.

Jsem hodně kreativní, co se týče hlavně keramiky, designu a psaní. Mým snem je být designer nebo spisovatelka, nejlépe obojí. Mám teď nově založený účet na Wattpad, kde přemýšlím o napsání fanfikce(jak hluboko jsem klesla) na mé oblíbené StarWars. Moje jméno tam je @bestieluke a je to díky tomu, že se pár mě blízkých lidí jmenuje Lukáš, Luke, a díky Luku Skywalkerovi. Ale rozhodně nejvíc proto, že jsem obrovský fanda 5SOS a jejich hlavní zpěvák, Luke Hemmings, má dokonalý hlas. Opravdu uctívám jeho hlas a lásku pro tučňáky, protože jsou sakra úžasní. To jsou asi mé hlavní zájmy také. Ještě tedy čtyři sporty, které se staly láskou mého života. Jeden z nich jsem dělala profesionálně asi dvě sezóny, než mi to mé zdraví již nedovolovalo, jeden se právě teď snažím dostat na profesionální úroveň, což by mělo být, protože jej dělám už přes rok, ale opět mé zdraví mi nedovoluje plné tréninky, a pokud se zhorším, bude se to operovat, ale všechny jsem nějak zkusila hrát/zůčastnit se. Jsou to lukostřelba, běžecké lyžování, offroad racing(vyhrocená definice: závody Dakar) a fotbal. Takže to je má sportovní část, i když už jsem jí zmiňovala.

Ráda si pospím a díky mému zdravotnímu stavu jsem schopná spát i přes sedmnáct hodin, což není dobré pro můj metabolizmus, takže musím užívat vitamíny a minerály, abych zvýšila, resp. snížila dobu mého spánku. Jednu dobu jsem měla i něco, co jsem si dovolila nazvat omdlévací syndrom. Díky minimu vitamínů jsem téměř omdlévala, když jsem se zvedla třeba i z židle. Dost mi pomáhá má úžasná rodina, která to vlastně nezmiňuje, ale musela se kvůli tomu změnit. Tím myslím, že můj táta začal jíst veganské zeleninové saláty s červenou řepou, protože jsem potřebovala železo a přes týden jsem nemohla lehce připravit červené maso. Můj brácha se tomu i tak raději vyhýbá, ale to je cena za to, že mě nenechá hrabat se mu do soukromí a bydlím ve svých šestadvaceti s rodiči a mladší sestrou. Jo, je to smutné, ale to je život. Každý máme něco, co nás zastavuje od splnění snů, ale my to musíme překonat a zvednout hlavu.

Takže bydlím v Plzni, na okraji města a za cca tři až sedm let se budeme stěhovat do blízké vesnice, kde táta navrhl náš obří dokonalý dům. Miluju to a mám tam ložnici na jihu s vlastní šatnou a koupelnou. Ale díky tomu, že můj táta vlastní firmu, tak neživí jen rodinu, ale i zaměstnance, je to pro nás těžší. Ten fakt, že zaměstnavatelé si vedou lépe než zaměstnanci, není neprůstřelný. Dokud nemáte banku nebo podobnou blbost, rodina se musí spokojit s normálním platem a někdy i menším, než pro jiné. Ale to nikdy nikoho nezastavilo, nebo jo? Chodím na gymnázium a učím se francouzsky, anglicky a latinu. V latině nejsem plynulá, vlastně docela často nezvládnu vyčasovat třetí konjugaci u sloves, ale hodí se mi to, když se snažím uklidnit neteř. Evidentně miluje latinsky zazpívané Na tom Pražským mostě. Ale angličtinu se učím od malička a francouzštinu od jedenácti. A s obojím bych přežila v anglofoních a frankofoních zemích klidně i rok s dostatek penězi sama o sobě.

Jak jsem zmínila, nedokážu být hnusná. Ráda to říkám. Jako že někomu nakopu tohle a tamto, ale nedokážu to udělat. Na základní škole jsem měla jen tři přátele. Jeden se mnou drží i přesto, že se údajně chováme jako dvojčata. My nejsme příbuzní, jen se známe od malička, jako úplně. Ostatní ze základky mě rádi šikanovali a to i ti, kteří byli sami šikanováni. Z těch časů jsem si odnesla dost triků k očištění bot od... no, výkalů zvířat od psů po myši. Takže jsem si řekla, že na gymnáziu se změním. A fungovalo to, našla jsem si partičku dalších takovýchto případů a říkají nám nerdi. A překvapivě jsou nerdi dost oblíbení ve třídním okruhu. Takže už nemám jen tři přátele ze třídy. Teď je jich tak deset až dvanáct. Takže po tomhle jsou mé výhružky prázdné.

Pořád se snažím najít, co jsem vlastně zač, ale rozhodně vím, že jsem hodná nevýrazná holka, co má ráda pečení a sproty. Docela mi vadí, že vlastně moje kamarádka, o které bych řekla, že má někdy docela vážné psychické... zábrany(?) a ty dávají vzniknout, že dokáže být často hnusná, protože máte z něčeho radost, a neuznává váš názor, protože je naprosto odlišný od jejího, měla víc přítelů než já a všichni byli prostě super, ale časem jí i trochu omrzeli a tak se nějak rozešli. Já měla jednoho přítele a jednoho, kdo mi vzal mou první pusu(.\_/.), a ona už ani nevím kolik a loni jí vyznalo lásu sedm kluků. A to se nechce ani vdávat, nevěří na Valentýna a nechce prostě přiznat, že láska je pocit, který tě ovládá. Kde je to fair play?



Takže asi tak, guys. Tohle jsem já a mé druhé já. Prakticky jsme stejné, protože jsme jedna osoba, ale stejně jsou tu nepopiratelně dvě mé části a jedna je líná a druhá až moc agresivní. Děkuji, že jste se podívali na můj blog, ale teď bude procházet hlavně úpravami, aby mohl následně zazářit. A budu na tom pracovat až budu mít trochu víc klidu ve škole.

Tak zatím,
Mik(stále holka)
 

Kam dál

Reklama